PLASTOVÁ OKNA

Vývoj plastového okna
Vývoj plastových oken začal v padesátých letech jednoduchými jednokomorovými profily bez výztuh a byl podložen především zvládnutím technologie vytlačování (extruze) PVC. Velmi důležitým byl též vynález tzv. svařovacího zrcadla. Teprve svařováním profilů v rozích oken byly vytvořeny předpoklady pro výrobu dostatečně tuhých rámů a křídel. V zahraničí byl hlavním důvodem vývoje zájem na úspoře energií a dřeva, v tehdejším Československu byl vývoj zpomalován především cenovým deformacemi a jeho praktické využití bylo jen zanedbatelné. První fáze vývoje byla ukončena koncem
 




    sedmdesátých let, kdy se prosadilo konstrukční řešení, které se užívá v podstatě dodnes a jež je možné charakterizovat jako okno, sestavené z extrudovaných profilů z PVC s jednou hlavní komorou s kovovým zesilujícím profilem a s jednou nebo více předkomorami. Současně bylo postupně optimalizováno složení PVC, aby vyhovovalo jak potřebám výroby profilů, tak nárokům na dlouhou životnost okna včetně barevné stálosti jeho bílého povrchu. Následovalo období, které trvá dosud a které lze charakterizovat zlepšováním detailů, variabilitou jednotlivých systémů a širokou nabídkou doplňků.

Počet komor a stavební hloubka okenního profilu
Se stoupajícími nároky na tepelně-izolační vlastnosti okenního profilu bylo snahou snižovat prostup tepla zvyšováním počtu jeho komor. V současné době je standardem tříkomorová skladba profilů při hloubce 58 - 62 mm se součinitelem prostupu tepla U = 1,5 až 1,7 W/m2K. Další zvyšování počtu komor však nepřináší významnější přínos. Někteří výrobci okenních systémů proto vkládají do komor nebo je plní tepelněizolační látkou, což ale zvyšuje pracnost. U nové generace profilů se tak objevuje stavební hloubka 74 - 80 mm s počtem komor 4 až 5. Velikost U je zde menší než 1,4 a dosahuje až k hodnotám kolem 1,1. Brzy můžeme očekávat v nabídce speciální profily s hodnotou U pod 1, ale pravděpodobně to budou případy s upravenou , termicky dělenou ocelovou výztuží. Tepelně-izolační vlastnosti okna jsou však dány hlavně součinitelem U zasklení, při jeho vyšší hodnotě než má okenní profil je přínos vícekomorového systému minimalizován.

Plastová okna v Evropě
Ve střední Evropě (i v České republice) se pohybuje podíl plastových oken okolo padesáti procent. V ostatních evropských zemích je převažující materiál rámu okna podmíněn klimatickými podmínkami, dostupností materiálu a v neposlední řadě tradicí. Celkově je v Evropě podíl tří základních materiálů (plast, dřevo, hliník) vyrovnaný. Dlouhodobý trend vývoje trhu v Německu lze najít na webových stránkách www.windows.de.

  
    Barevné rámy
V praxi se ukázalo, že barvení PVC profilů ve hmotě nemůže zajistit dostatečnou barevnou stálost, a tak se začaly uplatňovat tři jiné postupy. Na nátěr nebo nástřik se v současnosti ponejvíce využívají akrylátové laky na bázi vodní disperze. Druhou nejrozšířenější metodou barvení se stalo kašírování potištěné PVC měkké fólie na těleso profilu. Tato metoda je vhodná především pro imitace dřeva, neboť měkčená fólie může být v procesu potiskování opatřována i desénem, takže výsledek připomíná dřevo nejen barvou, ale i strukturou. Třetí metodou výroby barevných povrchů je tzv. koextruze,  což je proces,  kdy se  při

 
   

vytlačování profilů v poslední části vytlačovací formy nanáší na jejich povrch tavenina akrylátu, jež tak vytváří s profilem pevné spojení. Akrylát je vybarven v požadovaném odstínu.

  
    Budoucnost plastového okna
Zdá se, že druhá fáze vývoje plastového okna, charakteristická optimalizací základních vlastností, se chýlí ke konci. Právě tak jako diskuse o jejich kvalitě a jiných aspektech užívání, které se ukázaly být pseudoproblémy. Obdobným vývojem prošla okna, jejichž rám je dřevěný, hliníkový nebo jejich kombinace (ostatní materiály rámu mají zanedbatelný význam). Máme tedy kvalitu, výrobek, který patří mezi nutné investice, a přesto trh s okny jako celek v Evropě stagnuje, investice do oken je oddalována. Vypadá to, že finanční možnosti potenciálního zákazníka jsou vyčerpány zajímavějšími a inteligentními výrobky. Zůstaneme-li u renovací bytů, jaké bývá pořadí? Nejdříve koupelny a kuchyně, potom podlahy a okna. Nejdříve výrobky napěchované senzory a elektronikou, se kterými svým způsobem komunikujeme, až potom účelný, ale "mrtvý" materiál. Je však inovační potenciál plastového okna vyčerpán? Určitě ne. Plastová okna se svým systémem komor nabízí několik velmi atraktivních možností směřování vývoje, začíná jeho třetí fáze.
1/ Jako časově nejbližší se očekává nabídka modulárního okna. Na základní plastový profil bude možné připevnit specializované moduly. Zvenku izolační s designem, co nejvíce odpovídajícím architektonickému záměru, zevnitř různé dekory a materiály včetně dřeva či potahových látek. Kombinace výhod různých materiálů, nesčetné variace, jednoduchá výměna.
2/ Plastové okno jako integrální součást stavby. Komory okenních profilů mohou být osázeny senzory, servopohony a řídící elektronikou, podporující celkovou klimatickou koncepci budovy, mohou obsahovat komunikační systémy, elektrická vedení a osvětlení, tedy všechny podstatné komponenty pro interakci s budovou mohou být jejich součástí. Lze očekávat podstatné zjednodušení a racionalizaci techniky instalace těchto systémů.
3/ Trend stavby fasád směřuje k architektuře skla. Systémy plastových oken mohou být uplatněny jako fasády, třeba i s prvky pasivního či aktivního využívání sluneční energie, případně pro přenos světla do vnitřních prostor.
Celkový vývoj směřuje k "inteligentnímu" domu. K němu patří například centrální uzamykání všech oken a dveří při opuštění budovy, řízená rekuperace tepla při větrání, automatické přepínání ventilace přes vzduchové filtry při zhoršení kvality venkovního ovzduší nebo její uzavření, automatické větrání na základě měření vlhkosti a teploty vzduchu nebo naprogramované osvětlení místností dle venkovního světla. Nabídka oken musí uspokojit fantazii zákazníka, který jinak o jejich modernizaci ani nepřemýšlel.

Vzdálená budoucnost?
Elektrooptické řiditelné systémy - automatické tmavnutí skla podle intenzity venkovního světla, semitransparentní fotovoltaické moduly, spojení zasklení s integrovaným LC-filmem. I to je již dnes předmětem reálných úvah. Výsledkem by bylo okno s kladnou energetickou bilancí, významným klimatologickým účinkem a možná i jako výrazný dekorační prvek s měnícími se obrazy nebo multimediální obrazovka.

 
    Plastová okna v EU
Vstup ČR do EU neznamená jen přebírání evropských norem. Strategie životního prostředí se již dávno stala politikem, což rozpoznali ochránci životního prostředí dříve než průmyslová odvětví. Jako reakce na tlak ekologů v devadesátých letech vznikají různé iniciativy i v průmyslu PVC, organizované národními a evropskými profesními svazy. Tyto dobrovolně přijímají kvantifikovatelné a termínované závazky, jejichž cílem je přesvědčit, že požadované parametry trvale udržitelného rozvoje jsou i zde splnitelné. Jedním z příkladů je EPPA, což je Evropský svaz výrobců okenních a jim příbuzných systémů. Aktivity na poli recyklace PVC a zavádění nových aditiv, u kterých musí být vyloučena jakákoliv pochybnost jejich nezávadnosti, přináší své úspěchy. Příkladem může být budování recyklačních podniků s velkými kapacitami, závazek úplného vyloučení kadmia z výrob PVC (splněno v roce 2001) a olova (do roku 2015), i když jejich nezávadnost ve finálním produktu již byla prokázána. Nutnost podporovat vznik podobných iniciativ též u nás je zřejmá, zejména v oblasti recyklace. Třeba jen proto, že sběr a následné zhodnocení starých plastových oken není z hlediska celkových nákladů ziskové a je potřebné, aby tento deficit byl nesen společně jednotlivými firmami v celém řetězci zpracování PVC.
K tomuto tématu snad ještě jedna poznámka. Strategie EU je jednoznačná. Veřejné zakázky budou podporovat jen zboží a služby, které jsou prokazatelně neškodné životnímu prostředí. Již během roku 2002 má být uvedena v platnost příručka veřejným institucím jako návod, jak se mají při zadávání veřejných zakázek zohledňovat aspekty životního prostředí.
Z hlediska PVC by však nemělo dojít k zásadnímu odmítání, naopak lze předpokládat, že PVC může posloužit i jako vzor řešení ekologických problémů.

  


 
   

Plastová okna a trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj se stal všeobecně uznávaným cílem světového společenství. U jednotlivých výrobků je posuzován ze tří základních hledisek, kterými jsou ekologické bilance, sociální aspekty a ekonomické dopady. Každé toto hledisko je posuzováno velmi komplexně (surovinová základna, doprava, spotřeba a úspora energií, poskytování nutných služeb, nemoci z povolání, odpady, recyklovatelnost apod.). Existují i metodiky, které dokáží jednotlivá hlediska vyjádřit jednotným výsledkem, který je pak porovnáván u konkurujících si výrobků.

Z těchto nezávislých expertíz vyplývá, že plastové okno splňuje požadovaná kriteria a může být označeno za ekologický výrobek.

  
 
   

European Space Agency
Plasty disponují dostatkem inovačního potenciálu, aby podstatně přispěly k řešení problémů budoucnosti.

Spolkový úřad životního prostředí (UBA)
Plastová okna mohou být ve srovnání s dosud existujícími alternativami označována jako vhodné výrobky též z ekologického pohledu. "Příručka pro domácnost uvědomující si existenci životního prostředí. Žít s vědomím existence životního prostředí."
Vydána Umweltbundesamt, 1999.


Příklad možného propojení jednotlivých hledisek
Plastová okna mají při porovnatelných užitných vlastnostech s ostatními alternativami nejnižší pořizovací náklady. Ušetřit peníze při stavbě domu znamená možnost investice třeba do čističky odpadních vod, slunečních kolektorů atd.

 
   

 
    Adresa: SVPO, 5. května 1522, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm,
e-mail: svpo@oknaplastova.cz
© Miger, 2001